Chci se naučit čínsky – co že to chceš?

Chci se naučit čínsky – co že to chceš?

                    Důležitá otázka, kterou klientům vždy před začátkem vzájemné spolupráce kladu:

"Co přesně se chcete naučit?"

Chcete se naučit číst čínské noviny? To není problém (po zvládnutí adekvátní přípravy).

Chcete se naučit plynně konverzovat s čínským kamarádem v jeho rodném jazyce? Připravím Vás na to. Chcete oboje zároveň? V pořádku, ale rozdělme si to nejdříve.

Preferuji si s klienty vytyčit jasné zaměření a to i při vícero celkových cílech. V jazycích běžně rozdělujeme čtyři části, které spolu navzájem více nebo méně souvisí – a to:

1) Konverzace

2) Poslech

3) Čtení

4) Psaní

I za předpokladu, že chce klient zvládnout všechny tyto dovednosti (což není nezbytně nutné), rozdělíme si je a cvičíme je v logické návaznosti. Tak je studium:

A) Efektivnější

B) Zábavnější

C) Zbaveno faktoru skákání „sem - tam“ (hned znaky, hned tóny, gramatika – aby z toho nebyl „guláš“).

 

Logická návaznost – vše pěkně popořádku

Než se vydáme ke konkrétnímu příkladu návaznosti, mějte prosím na paměti, že každý jsme jiný (viz mé předcházející články). Každý tedy potřebujeme svůj vlastní přístup a metody. Navazující popis je tedy jen příklad, jak to *může* vypadat:

 

Jako základ si vytyčíme poslech. Ne ten poslech co jste si představili teď. Nejedná se o strojené učebnicové nahrávky, kroužkování odpovědí na otázky v knize. Jde o poslech živý (tj. klient poslouchá, co čínsky říkám já, a opakuje po mě. V rámci tohoto tréninku ale zůstává nejdůležitějším cílem vytvořit poslechový „vklad“, aby si klient zvykl na zvuk (správně vyslovované!) čínštiny.

Poté využijeme svižnou, opakovací interaktivní metodu, při které klient dostává příležitost si nové věty i slova velmi dobře procvičit a zažít, a to díky zvyšujícímu se tempu opakování a cílenému obměňování slov ve větě. Cílem tohoto nácviku je, aby klientovi přicházely odpovědi na mysl „samy“, nemusel nad nimi (zdlouhavě a namáhavě) přemýšlet. V této fázi již jde klientovi vše snadno, probíraný obsah má uložen kvalitně v paměti a je připraven ho kdykoliv použít.

 

Do znaků se v tomto příkladu pustíme až po zvládnutí základů mluvného slova. Když jsme se v dětství učili svou mateřštinu, také jsme nejdříve uměli mluvit, až poté jsme psali…

Psaní znaků používáme jako základ pro čtení – píšeme, abychom se důvěrně seznámili s jejich strukturou. V další fázi znaky rozkládáme na stavební komponenty. Psaní pro schopnost čtení už dále není nezbytné.

V neposlední řadě však znaky mohou sloužit jako úžasný nástroj rozvoje mozku – paměti, představivosti, kreativity a pozornosti. O tom bude další článek. :-)

祝大家学习顺利!

Libor Mattuš  (马龙)

www.libormattus.cz

www.cinstinavleze.cz